Spousta teenagerů si přes léto zařídí nějakou brigádu, to není nic neobvyklého ani v našich zeměpisných šířkách, ale co byste říkali na to, že byste celé léto pracovali jako exponát v živé historické vesnici a museli dennodenně odpovídat na ty samé otázky zvědavých turistů?
Přesně takovou práci má Chelsea, přestože by raději pracovala v obchodním centru, stejně jako její vrstevníci. Chelsea v Essexské koloniální vesnici v podstatě vyrostla. Její otec tam dělá stříbrníka celá léta a ona už jako malá běhala okolo v historických šatech a nechávala si říkat svým historickým jménem Elizabeth Conelly. Ačkoliv doufala, že letos to bude jiné, její nejlepší kamarádka Fiona ji přemluvila k tomu, že tam budou pracovat spolu. Původní vidina společného léta se svou nejlepší kamarádkou a tunami zmrzliny ale ztratila na významu, když Chelsea zjistila, že bude pracovat ve stejném areálu i kluk, který jí před nedávnou dobou zlomil srdce. Ale Erza nakonec není jednou věcí, se kterou se musí vyrovnat.
Essex má svou silnou konkurenci, která je vzdálena jen na šířku ulice; živou verzi tábora z dob občanské války. Už po mnoho let je mezi těmito dvěma historickými atrakcemi Válka. Je to Válka, která nemá konce a Chelsea letos zastává důležitou roli: byla zvolena poručíkem, druhou nejdůležitější osobou ve Válce, hned po jejich schopné generálce Tawny.
V první večer ale zjistila, že její vážená pozice má svá nebezpečí. Nejen, že se hned v den jejich prvního oficiálního setkání stala obětí únosu, ale nesla těžkou odpovědnost za průběh celé války. A bylo to o to horší, že se jejímu srdci zachtělo nepřátelského vojáka.
Tuhle knihu mi na goodreads doporučila Bea (za což jí moc děkuji!). Nevím, v jakém jsem zrovna byla rozpoložení, ale vzpomínám si, že jsem chtěla číst něco vtipného, nebo šíleně romantického. V komentářích mi přišlo několik návrhů a já se naprosto zamilovala do obálky právě Past Perfect (paradoxem ale je, že obálka nemá vůbec nic společného s příběhem). V ten den jsem přečetla jen několik stran a pak to odložila, občas dalších pár stran přečetla ve škole, ale nijak se o tu knihu nezajímala. Dokud jsem jednou neuvázla v koloně na dálnici a rozhodla se, že něco začnu číst. V telefonu jsem naštěstí měla jen dvě knihy: Eragona, kterého jsem nedávno úspěšně dokončila, a Past Perfect. Volba tedy byla jasná.
Na této knize obdivuji, jak je to psané. Leila píše strašně čtivě a já se do knihy okamžitě ponořila tak moc, že jsem nemohla odtrhnout. Celý příběh nádherně plynul, a i když jsem zatím nepřečetla tolik knih v angličtině (přečetla jsem jich zhruba do deseti), četla jsem bez větších zádrhelů.
Druhou věcí, co mě vážně zaujala, byl nápad. Psát z prostředí historické vesnice se mi zdá originální a vážně zajímavé. Je to neotřelé prostředí, které se jenom tak nevidí a dokonce si myslím, že z pozice autora to chce i jistou dávku odvahy. Dokonce jsem se dozvěděla několik zajímavých faktů, a přestože nejsem žádný velký fanda do historie, opravdu mě to nijak nerušilo. Sice tam bylo pár skutečností, které mi úplně nesedly (např. že všichni nosili stejné oblečení), ale stejně to nezměnilo můj názor na knihu jako celek. Navíc bylo docela zábavné sledovat, jak přicházeli turisté a ptali se věci, co by mě ani nenapadly, protože se mi zdá absurdní, ale Chelsea vždy s úsměvem odpovídala.
Chelsea je výbornou hrdinkou, se kterou jsem si skvěle sedla. Je to normální holka, která nedávno sice utrpěla velkou ránu, ale chce žít dál a prostě zapomenout. Přemýšlela asi jako každá holka po rozchodu a s bolavým srdce, ale nebyla v žádné temné depresi a stále nefňukala, protože chtěla Ezru zpátky. Dokonce se hodlala posunout v životě a ve vztazích dál. Bohužel si ale vybrala Dana, kluka, který pro ni byl naprosto nedostupný. Nebo nedostupný spíš měl být.
Celá ta věc Erza-Chelsea-Dan se na první pohled možná zdá jako další ohranný milostný trojúhelník, ale není to tak. Chelsea to má v hlavě v pořádku a ví, že to s Erzou je dávno pasé. Přestože se stále otáčí do minulosti, snaží se dostat do přítomnosti. A možná i chce, aby se její přítomností stal Dan. Jenomže bratříčkovat se s nepřítelem… to není dobré. A už vůbec ne ve Válce.
Tahle kniha se nezabývala jen tou romantickou stránkou věci, ale hlavně konkurencí mezi dvěma společnostmi, loajalitou a také mezilidskými vztahy, kterou jsou nezbytnou součástí života všech. A ano, vlastně to ani není nejromantičtější kniha, kterou jsem kdy četla, ale musím uznat, že tam bylo opravdu několik kouzelných momentů, které mi vykouzlily úsměv na rtech - a to především momenty právě s Danem, který byl prostě cute, a já si ho absolutně zamilovala.
Past Perfect je kniha, kterou rozhodně doporučuji. Komukoliv. Je to pohodová kniha s několika dobrými nápady jak zničit historickou vesnici a také s mnoha doporučeními na skvělou zmrzlinu. Je to miloučká knížka se sympatickými postavami, skvělou hlavní hrdinkou a špetkou historie. Opravdu nelituji času, který jsem s knihou strávila, protože jsem si ho užívala plnými doušky a rozhodně se k této knize chci někdy vrátit. Jedinou věcí, která mě trochu mrzí, je konec, který byl hodně otevřený a možná malinko useknutý (moc by mě totiž zajímalo, jaký byl celý osud obou atrakcí a také všech postav). Ale i přes tento malý detail dávám plný počet hvězdiček, protože kniha jako tato si to zaslouží.
"Nezáleží na tom, co se stalo. Záleží jen na tom, jak si to chceme pamatovat."