Sestra

by Jáchym Topol

Prvotina Jáchyma Topola patří k nejpřekládanějším polistopadovým českým románům. Jde o osobitou výpověď o životě v bývalém Československu na konci 80. a počátku 90. let 20. století. Mnohovrstevné vyprávění začíná útěky Němců přes Československo na západ, pokračuje listopadovou revolucí, dotýká se rasismu, kriminality, narkomanie a dalších společenských jevů, které přinesla překotná doba a které zasáhly především mládež. Vyprávění nemá souvislou linii, často jde o kupení dojmů a působivých obrazů se spoustu literárních citací.

Genres: Czech Literature, Fiction, Literature, Historical Fiction, Contemporary, Novels, Classics

461 pages, Paperback

First published January 1, 1994

About the author

Jáchym Topol was born in Prague, Czechoslovakia, to Josef Topol, Czech playwright, poet, and translator of Shakespeare, and Jiřina Topolová, daughter of the famous Czech Catholic writer Karel Schulz.

Topol's writing began with lyrics for the rock band Psí vojáci, led by his younger brother, Filip, in the late '70s and early '80s. In 1982, he cofounded the samizdat magazine Violit, and in 1985 Revolver Revue, a samizdat review that specialized in modern Czech writing.

Because of his father's dissident activities, Topol was not allowed to go to university. After graduating from gymnasium he worked as a stoker, stocker, construction worker, and coal deliveryman. Several times he was imprisoned for short periods, both for his samizdat publishing activities and for his smuggling across the Polish border in cooperation with members of Polish Solidarity. He was also a signatory of the Charter 77 human rights declaration.

During the 1989 Velvet Revolution in Czechoslovakia, Topol wrote for the independent newsletter Informační servis, which later became the investigative weekly Respekt. As of October 2009, he was on the staff of the daily Lidové noviny.

He currently lives in Prague with his wife, Barbara, and their two daughters, Josefína and Marie.

Reviews

[MJ Nicholls · Rating 4 out of 5]

An enormous hypocaust of a novel. A sprawling epic both exhilarating and insufferable. Split into three sections (see title), this Egon Hostovský Prize-winner uses a freeform poetic style—fractured dreamlike clauses caught in large cumulonimbus paragraphs—blending narration with dialogue, breaking down all linear time and plot into a continuous “pressent” narrative. We weave in and out of scenes with no distinction between reality, fantasy or dreams, scarcely aware of what is “happening” but oddly mesmerised by the violent, postapocalyptic imagery and stark street dialect. The easiest comparison point is A Clockwork Orange, which the novel references and plunders, especially in the early scenes of gang violence and oblique, frightening nihilism. On a language level, Topol is a poet, so it’s all about the ripples of language as they move through large paragraphs flooded with ellipses and phonetic dialect (rendered here in American gangspeak), with occasional respite in zippier dialogue exchanges. The most notable ‘plot point’ is the narrator Potok’s apparent love for his sister Černá (not his literal sister, though that’s also unclear), which dominates the latter half of Sister and beyond.

The most notable scene occurs when Potok and his cronies find themselves in Auschwitz sifting through the bones of the murdered. The dialogue that ensues with a talking skeleton is one of the most macabre, blackly comic scenes to be found in any novel since Ralph Cusack’s Cadenza, and as such pushes Topol into his own league of mad inscrutable weirdness. It would seem City Sister Silver—written during the Velvet Revolution, when Stalinism became Capitalism—aims for a panoramic sweep of postwar East European history, using fantastical and improvisatory techniques to capture the mood of a generation. Whether this succeeds, who can say? The last two hundred pages are an exercise in endurance and patience, the style having exhausted itself and peaked in earlier chapters. And translation-wise, the American gangspeak often clunks beside the Czech names and references. Hats off, however, to Alex Zucker for translating the untranslatable. For the reader I recommend dipping in and out, taking scenes and chapters in any order, manipulating the novel’s form for a more satisfying reading experience.

[RoseB612 · Rating 5 out of 5]

Sestra je bez diskuzí román, ke kterému se člověk musí pročíst a především prožít. Knížku mám už od vysoké, koupila jsem si ji nedlouho po vydání (vliv spolubydlící na koleji, která studovala literaturu) a opravdu jsem se ji tenkrát i pokoušela číst, ale velmi záhy jsem to vzdala s tím, že se to prostě nedá učíst. Za celou tu dobu jsem se k ní vrátila jednou asi před deseti lety, ale se stejným výsledkem a nebýt projektu 1001, tak nevím, jestli bych ji dala třetí šanci - a to by byla velká škoda.
Tentokrát totiž ta kniha zafungovala úplně magicky. Není to lehké čtení, místy jsem se musela vracet a celé stránky číst třeba znova, protože mi nějak unikal smysl, ale celkově mě to jednoduše nadchlo. Je to hodně pocitová kniha a docela by mě zajímalo, jestli to funguje i u lidí, kteří tu dobu, kdy "vybouchl čas" nezažili, ale nečetla jsem snad nic, co by tu dobu změny režimu a prvních let zachytilo lépe. Samotný příběh Potoka, jeho přátel a lásky je jakousi vodící linií, na níž jsou navěšeny desítky mikropříběhů, snů, halucinací atd. Třeba takový osvětimský sen byl dost šílené čtení, ale na druhou stranu to "ducha" místa a jeho dějin vystihuje jako máloco.
Kapitolou samou o sobě je Topolova čeština - snad jsem nečetla nic, co by si s jazykem pohrávalo tak moc a tak skvěle. Dost dobře si nedovedu představit překlad - tohle je totiž adekvátně asi nepřeložitelná záležitost (někde jsem četla, že americký překladatel za to dostal nějakou cenu).
Je to ujeté, místy skoro nečitelné a občas pěkně zvrhlé, ale pokud si s textem padnete do noty, tak je to jeden ze životních textů. Jedna z knih, které možná nezmění Vás, ale určitě změní to, jak se díváte na literaturu.

Kontext: Docela by mě zajímalo, jaký je rozdíl mezi prvním a revidovaným druhým vydáním. Mám to první, tak asi někde pohledám to druhé.

První věta: "Byli jsme lidi Tajemství."

Poslední věta: "Neotevřeme, řekla jsi. Už ne.
Ne. Teď ne."

[Jan · Rating 5 out of 5]

Sestra pro mě je byla a bude velký objev. Ve svobodě psaní, bohatství jazyka a možnostech převyprávění. Ta kniha má neuvěřitelný literární náboj. Je v jednom ohledu velmi novátorská - styl je svérázný, inovativní, rouhačsky odvážný a magický. Na druhou stranu je však Topol tradicionalistický, opakuje nově a nechává znovu ožívat staré příběhy, městské bajky, legendy a dějinné události. Jeho nová mytologie má však výrazně očistný charakter - v lyrizaci civilizačních krutostí a životní špíny, v nekonečném koloběhu hledání lásky i zabíjení, spíše demytizuje nějaké velké pravdy a svou až brutální upřímností vrací sílu symbolů a interpretace do pohledu vypravěče. Každá životní reflexe je tak trochu fabulace, záleží jen na naší citlivosti. V pozadí mu zůstává klasický zápas dobra se zlem, pluralita příběhů i jazyků ale vede k smířlivosti s jiným. Konečně Sestra je hlavně románem o lásce.

[Pečivo · Rating 5 out of 5]

hodně náročný čtení, ale na to, že to je pátý přes devátý, tak to má hlavu a patu a příběh jako čůrák.

[Carol Palmer · Rating 2 out of 5]

Short version of my review: A Clockwork Orange, but not nearly as good.

Longer version of my review: Honestly, there were times when I was reading and I thought, "Did someone translate Clockwork Orange into Czech and then back again into English?" We have similar made-up words, dystopian feel, repressive government, illegal activities, and violence (and a bit of the ol' in-out). And instead of the forced movie watching scenes, we have dream sequences. To me the biggest difference is that CO is brilliant and CSS is barely passable.

It is possible that you had to "be there" to really understand this novel. If so, I hope that those who are able to read it in the original language will enjoy it.

One more thought: How the hell did Native Americans get dragged into this mess? I shake my head...

[Vilný Faun · Rating 4 out of 5]

Ambivalence nejhrubšího zrna, nevyvážená, většinou sem si říkal, sakra Topol, ty s těma slovama umíš zacházet, jak ty věty seká, pak přišli momenty a já si říkám,
že Jáchym je šílenej masturbátor, že nedokáže říct ani větu normálně, ale tyhle pocity utloukly ty záblesky geniality.
Přibližně v polovině knihy mi během čtení občas zůstal list v ruce a to jako by symbolizovalo celou četbu. občas se děj rozpadne, občas hrozí, že se něco ztratí, ale tím se nemá cenu nechat rozhodit. Niť se vždycky najde, někdy jiná, než ta kterou hledáš, ale co už.
A občas tam taky probleskne vytrhující kýč, možná že ve své době kýčem nebyl, co já vím, v devadesátkách jsem řešil maximálně to, kdy vyjde novej Čtyřlístek, tak byl možná asi vkus trochu jinde. Nicméně většinou září originalita, víš, že čteš něco, co je hodně posunutý od středoproudu, a baví tě ta skutečnost, že Jáchym si to napsal tak jak chtěl, bez snahy sálodlouze vysvětlovat, ospravedlňovat a nechává to na tobě, dobrovolný čtenáři, co s tím uděláš.
A je ti jedno, že Topol nevykresluje sympatické postavy a taky je ti jedno, že na konci se brodíš v nejistotě toho jak to dopadlo, co to bylo, co si to zažil, jak to bylo myšleno, proč to bylo řečeno. A tenhle pocit naznačuje, že si přečetl něco výjimečnýho.
V týhle knize není všechno, ale je tam toho hodně, z těch stránek to teče a jestli někde vyhrává forma nad obsahem, je to tady a já jsem rád, že jsem to našel.

[Hana Hledíková · Rating 4 out of 5]

Čekala jsem, že tohle bude těžká kniha, ale myslela jsem, že spíše kvůli formě - a nakonec se mi těžko četla spíš kvůli obsahu. Ten chrlicí styl se vlastně čte paradoxně docela dobře, člověk se tak nějak nechá unášet proudem, i když jsou to spíš jednotlivá ne vždy sourodá vyprávění. Akorát se to nedá číst ve volných chvilkách v tramvaji, je na to potřeba mít volný večer a začíst se na delší dobu (a to se mi poslední dobou bohužel moc nepoštěstí, takže s touhle knížkou jsem celkem strávila víc než měsíc, než jsem ji dočetla). Ale co do obsahu, i když je to chvílemi taková pulp fiction, jsou tam i hodně temné části, které pro mě nebylo vůbec lehké číst.
Měla jsem od té knihy možná až přemrštěná očekávání, co se mi v hlavě za ty roky, během nichž jsem se pořád nemohla odhodlat si ji přečíst, shromáždila. Ale vlastně plno z nich nakonec naplnila. Jen nevím, jestli to bylo pouze postupnou únavou čtenáře, ale první část předtím, než potká Černou, se mi zdála nejlepší.

[Maartje · Rating 1 out of 5]

I am not good at doing reviews. Either I like a book, or I don't, but usually I can't really say why. Sometimes when I hate a book enough, I do have something to say about it though. This is one of those books.

Seriously, wtf?! I have no idea what I just read, and I absolutely do not understand how this ended up on Boxall's 1001 list. Most of the book seemed like a messy dream sequence or bad trip, and the parts that did make sense were just disturbing. Normal punctuation would have been nice too. The amount of "..." in this book made my eyes hurt.

Just, urgh.

[Petr Flégl · Rating 5 out of 5]

Dočetl jsem Topolovu sestru. Na druhý pokus, první jsem vzdal po pár stránkách. A i teď, po přečtení, chápu proč.

První myšlenky:

- Autor nebere nejmenší ohled na čtenáře.. asi nejmíň vstřícná kniha, jakou jsem četl. V knize se prolínají sny, realita, halucinace, časy, místa.
- Mraky odkazů k devadesátkám. Korupce, privatizace, revoluce, skinheads, cikáni…
- Nic neexistuje, hodně odkazuje na opravdové reálie, vše se může vyložit několika způsoby.
- Tempo vyprávění je zběsilé. Není tam chvíle oddechu. Pořád musíte sledovat kde jste, kdy jste, zda jste.
- Tomu odpovídá i struktura textu. Ta je velmi volná, např. v rozhovorech osob je nemožné poznat, kdo říká co, občas se jen da tušit kolik lidí vůbec mluví. Často ani není jasné, jestli to někdo opravdu říká, nebo je to další halucinace některé z postav.
- kniha se dá vyložit mnoha způsoby - životní příběh šílence a vraha, halucinace narkomana, pád na dno člověka s duševní chorobou… čtenáři, vyber si. A když to začíná vypadat, že přeci jenom by to možná, tak se vše zase rozmetá v další větě.
- Mimochodem, ta figura s duševní chorobou mi třeba připomínala posledního Jokera.
- Je to zároveň tragédie, zároveň milostný příběh. Zároveň plné naděje i totálního zmaru a zkázy.
- na některých místech jsou odkazy na jiná literární díla, autory, postavy... Půlka mi určitě utekla, jiné, jako třeba Rychlé Šípy, jako ukázkoví dementi a grázlové pobavily...

Zkrátka jsem rád, že jsem si to přečetl. A nějakou dobu nemusím číst nic podobného:)

[George · Rating 3 out of 5]

An unpleasant, violent, depressing, difficult, challenging, interesting, vividly written novel about the downfall of Communism and rise of anarchy in Czechoslovakia around the 1989 ‘Velvet Revolution’. The protagonist and narrator is Potok, a former actor, an idealist, who mixes with young intellectual street people. He is involved in smuggling, swindling, theft and murder. The novel contains dream sequences, numerous characters and Potok continuing search for his lover. He belongs to a tribe for a time, goes off on his own, meets various women and lives with them on and off. He meets various foreigners and describes the flight of East Germans in 1989. He is tortured, contemplates suicide and is involved in many near death experiences.

A gritty, thought provoking, memorable, major contemporary novel with interesting unlikeable characters and some plot momentum. The novel is overly long. My Catbird Press edition copy is 498 pages of small print.

This debut book was first published in Czech in 1994.

[Becky · Rating 1 out of 5]

Man, was I glad to put this book down! This was too clever for me. City Sister Silver is the Czech equivalent of Trainspotting, only the historical setting is a little more serious. Set in the Czech Republic just after the Germans have left, it's about Potok, and his search for meaning to his life in this new style of country. Except he searches for meaning by running dodgy trades with the Far East, drinking too much, taking a truck load of hallucinogens, and then talking to his friends about the ridiculous dreams he has. After the first few pages of the novel, when he's aware of the Germans being shipped off, the dreams are really the only hint that any of the characters have any kind of social conscience, but the trip they take to Auschwitz in one of these dreams is painfully done and heavy handed. It also lasts for ever.

In the second part of the book, the business is destroyed and Potok finds his "Sister"/soulmate, an ex club singer/hooker, and they escape to the country only to be followed by shadowy forces. They may or may not have murdered someone, by then the narrative is so continuous between Potok's paranoia and an actual story, that I found it impossible to tell what was actually happening and what was only occurring in his cloudy brain. Eventually though, his drinking leads to his loss of Sister, and he runs away and spends time on a farm, on a dump, and eventually back in the City, where he meets up with some of his old friends and finds they're just as messed up as he is.

There's some social commentary, the most interesting being the various attempts at Capitalism and Westernisation that both Potok and his friends and others attempt throughout the book. The use of culture as a driving force for change is also in there.

But really, I was baffled by this book. Maybe the translation is clunky - I can't imagine reading Trainspotting in French, for example. The use of English was bizarre and occasionally inpenetrable, and a lot of the action left me confused and cold. I'm not a fan of stream of consciousness style writing, and found myself drifting away from the text frequently. It's interesting that another reviewer way more versed in literature than I am says that the final 200 pages of the 500 page tome are an endurance test, yet still gives it 5 stars. He also recommends dipping in and out of this book at random, but my 1001 book list Aspergers won't let me do that.

In the end, I was very glad to put this one down.

[Deanne · Rating 3 out of 5]

Set around the time that the wall came down some parts of the book are really good, things that I wasn't aware of. The number of people who travelled into the west as soon as they could, and Topol's description of the chaos.
There are sections that seem more like dream sequences, the Laotians living in the apartment block, the dissappearances and the sections dealing with Cerna in particular. Had to concentrate to make sense of this.
Would like to have given it more stars but for the confusing jumble of thoughts and descriptions. It's possible it's a book you need to read twice to understand.

[Catherine Mustread · Rating 3 out of 5]

In reading the translator's (Alex Zucker) notes and Ali's review I can see why this would be considered difficult. Like a literary jig-saw puzzle, seemingly random scenes flit across the pages. From World Literature Today "The action of the novel begins before the Velvet Revolution in November 1989 and ends probably in 1993. The narrator of the bizarre story is Potok, a former actor in an underground theater."

Finished, after forcing myself through the middle section -- hate to give up, and it is worth the read, just for the feel of Prague during that time period.

[Martin Ridgway · Rating 1 out of 5]

Sometimes the whole "1001 books" thing leads somewhere I'd rather not be. I know that low-lifes are sometimes fascinating in a vicarious or a can't look away fashion. And sometimes, as here, they're just loathsome and basically deserve what they get. There's no attempt at getting any empathy going (and I think that's a decision by the author to go that way) so what is the point?

[Ali · Rating 4 out of 5]

Difficult, very difficult to read. But worth it in the end. It may take you two years to get through like it did me, but I think I got something from it.

[Pavla Kosarova · Rating 5 out of 5]

Magický příběh na pomezí snů a reality... pro mě osobně přelom v chápání literatury.

[Sisi-Alex · Rating 1 out of 5]

Proč nejde dát 0 hvězdiček? Poprvé jsem nedočetla knihu! Odpad! :/

[Pip · Rating 3 out of 5]

I really struggled with this dense and for me, almost incomprehensible book. It begins in 1989 when East German residents occupied the West German Embassy in Prague, demanding passage to West Germany. Although the language seemed difficult to follow, I knew about this period of history. I visited Prague in July 1990, was able to get the equivalent of an Air B&B from a student on Prague railway station and could feel the fizz of freedom in the air. I had also read that Jachym Topol was the youngest signatory of Circle 77, so I was expecting an insider's guide to the Velvet Revolution. Instead I was bewildered by the changes in tone and language and when the characters started recounting their dreams, particularly of Auschwitz (which I visited on the same trip) I was completely lost. Coincidently, I have been watching The Gentlemen, Guy Ritchie's latest television series, which is also full of colourful slang, much of which eluded me despite the subtitles. I had no idea who were Germans, police, soldiers, criminals, Russians, secret police or students. Or why Laotians featured so prominently. The protagonist has lost an idealised girlfriend, who possibly turns up in the end, but really I had no clue what was being portrayed, or even why. It was published in 1994, so I presumed that it was descibing how quickly Czech society changed in that time. The allusions would have been obvious to its first readers, I am sure, and its use of vernacular was ground breaking, I believe. But for someone outside that culture the whole thing was a real slog.

[Thomas · Rating 2 out of 5]

Some books are difficult to read. A very select few are like City Sister Silver which are so challenging that you almost give up trying to decipher it from the get go and attempt to simply go with the flow. I don't believe you would make it through City Sister Silver if you need to understand everything. Apart from the obvious difficulties like obtuse use of punctuation, endless sentences, lack of paragraphs and switches in perspectives, Topol's epic, rambling, dark novel also refuses to make sense and, whenever it pretends to, shakes off that sense and smothers it in dreamscapes, confusion, despair and sometimes just utter nonsense. Alone the irritating ... pauses are enough to drive you mad. And on top of that Topol's English translator has tried his hardest to transcribe deep Czech dialects, especially Prague dialects, into English by copying some of their phonic similarities. The result is a broken English not at all resembling a real dialect that is full of intentional inconsistencies.

If all that appeals then City Sister Silver is the challenge for you. It is the fragmented account of a Prague gang member and his life of misery, revelation, dislocation and doomed romance in Soviet Czech Republic and in the years following independence. The first part, City, loosely depicts their urban lives, the wheeling and dealing, the violence, and city's underground, the drugs and alcohol, their attempts to survive and find autonomy in a confused and broken city. The first third ends with a horrific and protracted dream description involving concentration camps, figure of death and obscure meaning. In the second part, Sister, concentrates on Potok's, the narrator's, love affair with a woman who may or may not be his sister. It is deliberately vague and one the truly irritating things about the book is that it sometimes seems impossible to delve out any meaning from the choices Topol makes. As change sweeps the city and its power centres, as young men like Potok are forced to switch allegiances, to live innovatively and spontaneously, Potok and his lover live a life in hiding, trapped in their circumstances, in cycles of violence.

The final part deals with Potok's personal disintegration. It deals with alchohol abuse and poverty, with unemployment, with inactivity, with depression. Sometimes there are scenes of astonishing clarity that portray an experience (the harrowing scene when Potok gets a job as a movie extra for example) but basically not much sticks. It is a book constantly in flux, linguistically as well, and it is a struggle to find meaning anywhere. Perhaps with a greater knowledge of Czech culture and history it has more impact and I have no doubt that the language in the Czech original is more characterful and authentic. The translator's attempt is admirable but I couldn't help but find some decisions constantly annoying (often spelling and an was the worst). I was very proud of myself for finishing City Sister Silver and, in flashes, I enjoyed it. I was also very glad it was over. 4

[Jindřich Dušek · Rating 5 out of 5]

Čeština explodovala, a zamotaný příběh, který se v této knize odvijí, je zvláštní větnou skladbou a volbou slov jen podpořen. Bylo pro mne místy složité pochopit, co se v knize děje, a zapamatovat si všechny postavy, důležitější než děj je však to, jak působí místy až lyrický text.

V románu Sestra jsem zjistil, jaké je to potkat studentskou lásku, zbohatnout na pofidérních obchodech po devadesátkách, podíval jsem se do Osvětimi*, zažil jsem mýty opředený kmenový život praslovanů, účastnil se vymýtání ďábla, poznal jsem svou lásku a následoval ji za jejím násilnickým otcem až na Ukrajinu, kde se podařilo utéct od Vietnamských zabijáků po Vietnamské válce, žil jsem chvíli na sídlišti, na skládce i na Hlaváku v šervůdu.
Právě díky zvlášnímu jazyku všechny události dávaly smysl a do příběhu plynule zapadaly. Zdá se mi, že malost porozumění konrétnímu obsahu jednotlivých vět umocnila porozumění celku. Sám jsem divoké devadesátky v ČR nezažil, a tak velmi oceňuji, že tato kniha mi alespoň trochu přiblížila život v těchto dobách, ale také přinesla svůj vlastní příběh.


*Čtu v jiných hodnoceních mnoho narážek na sekci z Osvětimi. Ano, trvá strašně dlouho. Ano, je monotónní a děsivá. Ano, člověk si místy myslí, že tohle je konec a už přestane. Jaké to ale asi bylo v opravdové Osvětimi? Autor v této sekci ukázal, jak jazyk umí využít jako stylistický prostředek.

[yo JP · Rating 3 out of 5]

Narkomanská odysea, generační výpověď, zaměřená ale více na přelom 80/90 tady, jen poněkud obtížněji uchopitelná, pro svůj ping pong styl. Dokážu pochopit, že to lidi lehce mohou vzdát v kterémkoliv bodě, není to nejsnadnější. Jestliže vám sedí věci jako Welshův 'Trainspotting', Caveova 'A uzřela oslice anděla', Dickův 'Valis', nebo třeba Burroughs, či snad mě napadla i 'Možnost ostrova' od Houellebecqa, taková ta futuristicky vyhlížející vize "z jiného světa, jakoby z možné budoucnosti", tak můžete zkusit i tohle. Já osobně mám s touhle literaturou, aktuálně, problém, jelikož jsem jaký sem, vyžaduju určitou strukturu, sílu; v hlavě mám často sám chaos, mám toho v ní moc, takže když se setkám s literaturou, kde se to sází páté před deváté a tvoří tenhle chaos, musí to být něčím vykompenzováno (něčím silným), jinak mě čtení stresuje a štve. Tady jsem tu kompenzaci nepocítil. Tohle spíš tak nějak pluje, jako když sledujete list, táhnoucí se potůčkem.

[Šárka Jarošová · Rating 5 out of 5]

šílenství.
já mám slabost ale pro dlouhý, náročný, chytrý díla, kterejm spíš nerozumim než jo. láska je víc než cokoliv, ale je to tak silná animalní věc, neférová a agresivní. a je to celý hodně mužský. taky sem tam někoho zabiješ, sen s kostrou novákem je totál, nevim. hlavní hrdina je magor, taky se chová hrozně, celý to je v devadesatkový džungli džunglí, je tam shady byznys, hlídání krav, život na na skládce, pití a rvačky jen, berlín, postávání u stánků, lidi magorský všude... a celý to je napsaný šíleně, proudy vědomí, metafory, odkazy na tak zhruba 150 knih, jazykové hříčky, nesmysly a zkomoleniny tak z 10 jazyků a nářečí, poezie, odkazy na kde co ani nevim, psychadelický scény v realitě a mimo ni a tak. přečtěte si to, není možný to popsat. a hlavně si myslim, že čas zase letí rychle.

[Rosemary · Rating 2 out of 5]

I can see this is an amazing book, but I didn't have a clue what was going on most of the time. The rise and fall of a young man in Czechoslovakia in the years following the fall of communism, with a lot of confusing language and some magical realism, I think. The first part was the hardest to follow. I think you'd have to have been there at the time to understand that part. It got easier later . . . slightly . . . and some parts were quite charming. But then others were horrible.

[Russell · Rating 2 out of 5]

Really tried with this book but couldn't cope with all the constant switches, story doesn't seem to be linear and instead turns into sub mythical stories within the story, I hate giving up on books but just lost patience :-(

[Petr Hrudka · Rating 3 out of 5]

Těžké čtení románu, který byl ve své době přelomový. Nebo průlomový. Adekvátně. Magické a fanstaskní - možná fantasmagorické - vyprávění příběhů. Ač jsem ve stejném věku, jako autor při psaní, upřímně to na mě v současné době už nefunguje.

[Tomas Palzer · Rating 5 out of 5]

Do Topola se vžd těžko začítá, ale stojí to za tu trochu kázně.

[Kristýna Obrdlíková]

Hodně mnohovrstevnatá a bohatá kniha, akorát ne pro mě. Nepřinášela mi to správné potěšení a setrvání v textu, které u stylisticky výrazných knih očekávám.

[Vaclav K. · Rating 5 out of 5]

Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl.

[Marie · Rating 5 out of 5]

Jedním dechem.

[Baclofen Gliddon · Rating 1 out of 5]

It was a long read...